Pohybové hry v první hodině

 

1) Žabí souboj

Hráči poskakují ve dřepu. Snaží se dotekem těla, rameny, nebo boky donutit soupeře ke ztrátě

rovnováhy. Dotek země jinou části těla než chodidly znamená prohru.

 

2) Špičkový tanec

Hráči se ve dvojicích drží za jednu ruku. Snaží se přitáhnout soupeře tak, aby mu mohl šlápnout na špičku nohy. Počítá se počet šlápnutí za určitou dobu (10 - 15s), nebo se hraje do pěti bodů.

 

3) Molekuly

Hráči se pohybují po hřišti, trenér vyvolá číslo a hráči se snaží co nejrychleji vytvořit molekuly o počtu atomů (hráčů), podle čísla vyvolaného trenérem. Hráči, kteří zůstanou navíc, opouští hru.

 

4) Bandiera

Dvě družstva o stejném počtu hráčů stojí proti sobě za určenými čarami (např. postranní čáry

volejbalového hřiště). Uprostřed stojí trenér držící šátek. Hráči každého družstva se označí čísly (od 1 do počtu hráčů). Následně trenér vyvolává čísla, hráči označeni vyvolaným číslem se snaží dostat co nejrychleji k šátku, vzít ho a donést ho za čáru svého družstva, aniž by se jich dotkl hráč z družstva soupeře.

 

5) Boj o míč

Dvě družstva stojí v řadách čelem proti sobě, jedno od druhého ve vzdálenosti cca 18 m, hráči na obou stranách jsou očíslováni. Přesně uprostřed mezi nimi leží dva míče – volejbalový, lehký míč (tenisák). Míče jsou od sebe asi 1,5 m. Trenér vyvolává postupně čísla. Hráči mající vyvolané číslo,se rozběhnou do středu hřiště, snaží se získat volejbalový míč a donést ho svému družstvu, čímž dosahují bodu. Pomalejší soupeř se snaží zabránit získání bodu tím, že zvedne druhý míč a zasáhne hráče dřív, než se s míčem dostane ke svému družstvu. Rychlejší hráč může lehký míč zakopnout, tak aby ztížil pomalejšímu jeho zasažení.

 

 

Hry v druhé hodině

 

1) Házená

Hráči jsou rozděleni na dvě družstva o stejném počtu hráčů. Hraje se buď s brankářem, nebo bez něj. Hráči mají povoleno udělat s míčem maximálně dva kroky, pak musí přihrát. Brankoviště je vymezené čarami, v brankovišti se smí pohybovat pouze brankář (v případě hry bez brankáře pouze jeden bránící hráč). Střílet se smí pouze za čarou brankoviště. Házení je možné nahradit odbíjením.

 

2) Fotbal a jeho různé modifikace

Hráči jsou rozděleni na dvě družstva o stejném počtu hráčů. Lze hrát tzv. račí fotbal (hráči se

pohybují v raku, hrají nohama), psí fotbal (hráči se pohybují po čtyřech, hrají rukou nebo hlavou).

 

3) Přehazovaná

Tato průpravná hra se hraje na volejbalovém hřišti, lze však využít (podle výkonnosti a počtu

účastníků) i hřiště s menšími rozměry. Rovněž výšku sítě můžeme upravovat. Hráči míč chytají a přihrávají různými druhy hodů. S míčem se nesmí pohybovat, mohou však přihrávat ve výskoku či v pádu. Hra se řídí pravidly podobnými volejbalu (hraje se na sety do 25 bodů, 6 hráčů proti 6, dochází k rotacím v postavení, družstvo má pouze tři dotyky s míčem, apod.).

​

Obměny:

a) Míč se chytá obouruč a hází obouruč vrchem. Jiné způsoby nejsou povoleny. Každé družstvo má tři doteky, třetí hod již musí směřovat přes síť. Podání se nahrazuje vrchním nebo spodním hodem jednoruč nebo obouruč a může se provádět ze zkrácené vzdálenosti.

b) První a druhý dotek míče znamená chycení a přihrávku hodem, při třetím dotyku se míč odbíjí (bez chycení) obouruč nebo jednoruč ve výskoku přes síť. Spodní podání se provádí ze dvou třetin nebo z poloviny hřiště.

c) Míč, letící od soupeře, hráč chytá a přihrává hodem jednomu ze spoluhráčů. Při druhém a třetím

doteku se musí míč odbíjet. Spodní podání se provádí ze dvou třetin nebo z poloviny hřiště.

d) Míč, letící od soupeře, hráč chytá, sám si jej nadhodí a odbíjí spoluhráči. Při druhém a třetím doteku se míč pouze odbíjí.

e) Míč, letící od soupeře, hráč chytá, sám si jej nadhodí a odbíjí spoluhráči. Při druhém a třetím doteku se míč pouze odbíjí obouruč nebo jednoruč. Podání se provádí z místa za koncovou čarou.